Národní hospodářství | Maturitní otázka

1. charakteristika a struktura národního hospodářství - subjekty, odvětví a sektory
2. ukazatele vývoje ekonomiky - HDP, platební bilance státu, nezaměstnanost, inflace, státní rozpočet
3. hospodářská politika
4. subjekty hospodářské politiky na úrovni státu, EU a podnikatelů
5. hlavní funkce státu v národním hospodářství
6. cíle hospodářské politiky
7. nástroje hospodářské politiky
8. hlavní směry ekonomického myšlění a hospodářské politiky

Charakteristika a struktura národního hospodářsví - subjekty, odvětví a sektory

NH = hospodářství určité země = všechny její subjekty tzn. podniky, domácnosti a státní instituce,

NH je účelné členit pro potřeby jeho řízení a pro potřeby různých statistických zjišťování zaměřených např. na mezinárodní porovnávání, nejužívanější je členění na odvětví a sektory

Odvětví národního hospodářství:

Výrobní:

• dobývání nerostných surovin, zemědělství, lesnictví
• zpracovatelský průmysl = výroba = průmysl automobilový, chemický, potravinářský
• stavebnictví

Obchod:

• velkoobchod, maloobchod

Služby:

• pohostinství, ubytování, cestovní kanceláře
• doprava, skladování, opravy
• pošty, telekomunikace
• banky, pojišťovny

Veřejná správa:

• krajské, městské a obecní úřady, vláda, ministerstva
• obrana, policie, vězeňství
• zdravotnictví, sociální zabezpečení, školství

Sektory národního hospodářství:

primární:

• dobývání nerostných surovin, zemědělství, lesnictví, ...

sekundární:

• všechna výrobní odvětví, která zpracovávají to co vyprodukuje primární sektor

terciární:

• obchod, služby, veřejná správa

kvartární:

• věda a výzkum

Státní instituce, které ovlivňují národní hospodářství

parlament:

• schvaluje zákony

vláda:

• průběžné ovlivňování jednotlivých odvětví pomocí ministerstev, navrhování zákonů

krajské úřady, městské úřady, obecní úřady:

• ovlivňování na regionální úrovni

centrální banka:

• ovlivňuje ostatní subjekty finančního sektoru

Ukazatele vývoje ekonomiky - HDP, platební bilance státu, nezaměstnanost, inflace, státní rozpočet

▶ vývoj ekonomiky sleduje zejména Český statistický úřad a z jeho údajů vychází např. vláda při navrhování státního rozpočtu
▶ mezi nejdůležitější ukazatele vývoje ekonomiky patří - HDP, platební bilance státu, nezaměstnanost, inflace, výdaje a příjmy státního rozpočtu

1) hrubý domácí produkt HDP anglicky GDP (Gross domestic product)

▶ udává kolik statků a služeb vyprodukuje ekonomika státu (NH) za 1 rok
▶ počítá se různými metodami:

• sečtením všech nově vytvořených neboli přidaných hodnot = ∑PH
• sečtením a korekcí všech výdajů „utracených“ za nové statky a služby = spotřeba domácností + spotřeba podniků + spotřeba vlády + vývoz – dovoz

▶ HDP ČR v posledních letech je cca 3 500 až 4 500 mld. Kč
▶ přírůstky HDP v % jsou tzv. tempem růstu NH od kterého se pak odvozují mnohé vládní rozhodnutí, obvyklé hodnoty jsou 1 až 5 %
▶ HDP měříme buď:

• v běžných cenách tzn. v současných cenách ovlivněných inflací = nezměří reálný fyzický přírůstek nebo úbytek HDP = tzv. nominální HDP
• ve stálých cenách = cenách určitého roku např. 1990 = tzv. reálný HDP

▶ HDP srovnáváme s výší HDP ostatních zemí v absolutní výši i s poměrem HDP na 1 obyvatele

2)platební bilance státu

▶ sleduje veškeré peněžní příjmy a výdaje státu, firem i domácností vůči zahraničí
▶ její hlavní složkou je tzv. obchodní bilance - zobrazující vývoz a dovoz firem
▶ vliv na platební bilanci mají ale také zahraniční investice (příliv a odliv zahraničního kapitálu), operace bank při nákupu a prodeji deviz a zlata, platby mezd a důchodů našim občanům ze zahraničí

Obchodní bilance ČR

3) nezaměstnanost

▶ důvody pro sledování a ovlivňování nezaměstnanosti státem souvisejí s tím, že nezaměstnaní zvyšují výdaje státního rozpočtu (podpory), neodvádějí daně do příjmové části SR a vysoká nezaměstnanost může mít i vážné negativní důsledky sociální a politické
▶ podíl nezaměstnaných osob v ČR: 2 % (2019)
druhy nezaměstnanosti:

1. dobrovolná
2. nedobrovoná
• frikční = krátkodobá = změna zaměstnání, absolventi škol
• strukturální = zánik profesí vlivem výrobně technického rozvoje, přemístěním výroby do zahraničí
• sezónní = zemědělství, cestovní ruch
• cyklická = vlivem hospodářské krize = nejnebezpečnější pro stabilitu země

4) inflace

▶ inflace je růst všeobecné cenové hladiny, měří jí ČSÚ a její minulou i předpokládanou hodnotu využívá vláda, ČNB, ale i běžní podnikatelé pro svá mnohá rozhodnutí
▶ vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců
▶ ČSÚ zjišťuje ceny zboží pomocí tzv. „spotřebitelského koše“ v několika tis. prodejnách a ty vzájemně srovnává
▶ obvyklé hodnoty inflace v zemích EU jsou 1 až 5 %
▶ vlivy inflace na ekonomiku:

• inflace postihuje lidi se stálými příjmy, které jsou vlivem inflace v podstatě reálně nižší než v minulosti = koupí si za ně méně (důchodci, stát. zaměstnanci,….) proto probíhá např. tzv. valorizace důchodů
• inflace znehodnocuje také vklady a úvěry (nezvyšují-li se s inflací i úroky)

▶ příčiny inflace:

• nadměrné množství peněz v oběhu při klesajícím HDP (tzn. že je příliš peněz na málo zboží a ceny zboží musí proto růst)
• růst světových cen ropy, energie

▶ opak inflace je deflace, ta je nebezpečná proto, že lidi odkládají své nákupy a ekonomika "nešlape"

5) státní rozpočet

▶ příjmy SR = daně (DPH, DP, DS, ostatní daně), pojistné na sociální zabezpečení, poplatky, clo
▶ výdaje SR = sociál. účely, zdravotnictví, školství, kultura, armáda, státní správa (policie, soudy, úřady)
▶ celkové P a V státního rozpočtu za určitý rok mohou navzájem vykazovat, že:

1. P = V tzn. že SR je vyrovnaný a celkový státní dluh se nezvyšuje ani nesnižuje
2. P < V tzn. že SR je schodkový (deficitní), stát si musí „půjčit“ emisí státních dluhopisů, protože jeho příjmy nestačí na požadované výdaje a celkový státní dluh se proto zvyšuje
3. P > V tzn. že SR je přebytkový, příjmy jsou větší jak požadované výdaje

▶ schodek SR za 1 rok je tzv. deficit, za všechny minulé roky se označuje jak tzv. státní dluh ▶ roční příjmy SR ČR jsou cca 1 100 mld. Kč a roční výdaje SR ČR jsou cca 1 200 mld. Kč
▶ roční deficity jsou proto kolem 100 mld. Kč a celkový státní dluh je cca veliký jako jeden SR tedy asi 1 700 mld. Kč

Hospodářská politika státu, nástroje hospodářské politiky

pojem hospodářská politika

▶ HP = působení státu na ekonomiku celého NH s cílem jejího optimálního vývoje
▶ na působení státu v HP má významný vliv politická orientace vlády, která je právě u moci

Subjekty (nositelé) hospodářské politiky na úrovni státu, EU a podnikatelů

▶ na úrovni státu:

• parlament ČR (zákony), vláda ČR (státní rozpočet, vliv ministerstev na odvětví NH), ČSÚ, Krajské úřady (řízení výstavby v regionu, školství, kultura,..), Centrální banka (ČNB)
• Evropský parlament (navrhování legislativních opatření a jejich schvalování společně s Radou EU), Evropská centrální banka (cenová stabilita v EMS, emise nových bankovek)

▶ na úrovni podnikatelů:

1. Hospodářská komora ČR
• dobrovolné sdružení „všech“ podnikatelů
• podílí se na přípravě zákonů
• poskytuje poradenství podnikatelům, organizuje obchodní setkání podnikatelů
• v rámci HK působí tzv. Rozhodčí soud - pro řešení sporů v obchodním styku
2. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
• hájí zájmy pouze určitého stejného druhu podnikatelů
• patří pod ní např. Svaz průmyslu, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, zemědělství

▶ na úrovni zaměstnanců = odborové svazy zaměstnanců (ve školství, zdravotnictví)

Hlavní funkce státu v národním hospodářství

▶ právní

• tvorba a dodržování práva = tvorba zákonů, boj proti šedé a černé ekonomice
• regulace negativního vlivu monopolních praktik = Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

▶ ekonomická

• působení na stabilní hospodářský vývoj = růst HDP, nízká nezaměstnanost a inflace

▶ sociální = stát má za úkol pečovat o životní podmínky obyvatel

1. poskytování veřejných statků služeb
• školství
• zdravotnictví
• silnice
2. regulace cen
• maximální ceny energií, nájmu
• minimální výkupní ceny některých zemědělských produktů
• minimální mzda a minimální mzdové tarify
3. sociální zabezpečení hrazené ze sociálního pojištění
• dávky nemocenského pojištění (dávky nemocenské, ošetřovného, v mateřství)
• důchody (starobní, invalidní)
• opatření v nezaměstnanosti (podpory, poradenství, rekvalifikace)
4. sociální zabezpečení hrazené z prostředků státu
• existenční minimum
• sociální pomoc(sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, dávky pro zdrav. postižené)

Cíle hospodářské politiky

▶ tzv. magický čtyřúhelník (v závorce hodnoty v ČR v roce 2008 a 2015), souvisí především s ekonomickou funkcí státu

• růst HDP (+2,7 % a + 4,5% )
• nízká nezaměstnanost (5,5% a 4,3%)
• nízká inflace (6,3 % a 0,3%)
• vyrovnaná platební a obchodní bilance státu vůči zahraničí (+ 67,2 mld. Kč a + 425,5 mld. Kč)

Nástroje hospodářské politiky

1. vnitřní měnová (monetární) politika
▶ jejím cílem je především dlouhodobě udržovat nízkou a stabilní míru inflace, pomocí ovlivňování množství peněz v oběhu, konkrétním realizátorem je zejména ČNB
2. fiskální (rozpočtová) politika
▶ snaží se o působení na ekonomiku pomocí změn příjmů a výdajů státního rozpočtu
▶ konkrétním realizátorem je vláda prostřednictvím ministerstva financí, avšak se souhlasem parlamentu

1. zvýšení VÝDAJŮ státního rozpočtu
• zvýšení VSR nákupem výrobků a služeb (státní zakázky – dálnice, armáda, …) zvýší finanční prostředky podniků, které mohou pak použít na investice a dochází k růstu HDP
• zároveň se zvýší příjmy zaměstnanců, jejich poptávka po výrobcích a službách a opět dochází k růstu HDP
• VSR mohou být cíleně směřovány do prioritních oblastí (doprava, bydlení)
• ALE roste deficit SR a celkový státní dluh
2. snížení VÝDAJŮ státního rozpočtu
• klesá deficit státního rozpočtu i celkový státní dluh
• stát ale pak neplní svoji sociální funkci (nespokojenost občanů)
3. snížení VÝDAJŮ státního rozpočtu
• především zvýšením daní
• stát má více finančních prostředků na potřebné výdaje
• se zvyšující se mírou zdanění podnikatelů (přímé daně) bohužel nemusí růst celkový objem vybraných daní, protože rostoucí přímé daně brzdí aktivitu podnikatelů a vyvolávají snahy o daňové úniky snadnější cestou je proto zvyšování daní nepřímých (DPH,SD), tedy daní obsažených v cenách statků a služeb (jejich dopad není tak viditelný)
• snížení PŘIJMŮ státního rozpočtu
• především snížení daní
• pro podniky znamená více finančních prostředků na investice, vyšší výrobu a zvýšení čistého zdaněného zisku
• pro obyvatelstvo znamená vyšší koupěschopnou poptávku, která stimuluje výrobu a roste HDP
3. vnější měnová a obchodní politika
▶ vnější měnová politikasměřuje k zabezpečení stability měnového kurzu, který má značný vliv na ceny vývozu a dovozu

1. znehodnocení kurzu (oslabení kurzu)
• podporuje vývoz (náš vývozce získá za stejný objem vývozu a cizí měny větší objem Kč)
• omezuje dovoz (zahraniční zboží se po přepočtu na Kč zdražuje)
• vývozci tak mají kurzové zisky a dovozci naopak kurzové ztráty
2. zhodnocení kurzu = opačné vlivy
▶ kurz lze ovlivňovat:
• devizovou intervencí ČNB = nákup Kč v zahraničí kurz Kč zvýší a naopak
• změnou úrokových sazeb z vkladů = zvýšení úrok. sazeb kurz zvýší a naopak
▶ vnější obchodní politika:
• liberalismus = stát téměř nezasahuje do velikosti vývozu a dovozu, tím existuje volná konkurence domácích a zahraničních statků a služeb, zboží je levnější a kvalitnější, může však docházet k likvidaci domácích podniků a růstu nezaměstnanosti
• protekcionismus = stát podporuje a chrání domácí podniky před dovozy ze zahraničí, klesá nezaměstnanost, roste HDP, zároveň však mohou být ceny, nabídka a kvalita pro spotřebitele horší

Hlavní směry ekonomického myšlení a hospodářské politiky

▶ konzervativní typ

• požaduje ,,volnou ruku trhu“, cílem je cenová stabilita
• jejím hlavním nástrojem je měnová politika

▶ keynesiánský typ

• požaduje větší ovlivňování ekonomiky státem, cílem je nízká nezaměstnanost
• jejím hlavním nástrojem je fiskální politika (státní rozpočet)

▶ neokeynesiánský typ

• slučuje oba přístupy, hlavním cílem je cenová stabilita i vysoká zaměstnanost
• kombinuje měnovou a fiskální politiku